Pokud si aspoň občas dopřejete kávu, určitě se vám stalo, že jste dostali na výběr mezi kávou z několika různých zemí. Možná vás v tom okamžiku napadlo, jaký mezi nimi může být rozdíl. Chuť přece primárně ovlivňuje druh kávy, odrůda a pražení, tak proč by mělo záležet na tom, odkud káva pochází? 

Částečně máte pravdu, samotná země původu totiž opravdu není až tak důležitá, trik je v tom, co představuje: soubor unikátních přírodních podmínek, které se souhrnně označují francouzským slovem terroir a které jsou zodpovědné za unikátní chuť, vlastnosti i aroma. 

Nejčastější druhy zrnkové kávy jsou Robusta a Arabica, které mají každá jiné nároky na pěstování. Ta první preferuje teplejší prostředí, a dá se tak pěstovat i v nížinách, proto ji primárně najdete v Africe a Asii. Naproti tomu Arabica dává přednost vyšší nadmořské výšce a kromě Afriky a části Asie dominuje Střední a Jižní Americe.

Přírodní podmínky určují nejen to, které odrůdě se v daném regionu bude nejlépe dařit, ale i další vlastnosti. Vyšší nadmořská výška například prodlužuje délku dozrávání a dává tak zrnkům více času na vstřebávání živin. Ty mívají nižší obsah kofeinu a chuť je pak bohatší a rozmanitější. Stejně důležitá je ale i kvalita půdy, dešťové srážky, typ kávy a celkové podnebí. 

V pravlasti kávy se jí daří dodnes a etiopská káva je považovaná za jednu z vůbec nejlepších na celém světě. Díky pěstování na kyselejších půdách kávu z Afriky ocení především milovníci příjemně kyselých ovocných tónů a květinového aroma. Ti zkušenější v nich mohou rozpoznat bergamot, citrus nebo jasmín.

Jižní Amerika je jedním z nejvýznamnějších producentů kávy na světě, jen samotná Brazílie vyprodukuje okolo třetiny světové produkce. Kolumbie se zase stala vyhlášená svou kvalitou a Peru je jedničkou v organické kávě. Jihoamerická káva je známá svými sladkými tóny a chutná po čokoládě, oříšcích a karamelu. Od té ze Střední Ameriky se často liší ovocnější chutí.